zpět na titulku
Historie Seriál Postavy Herci Galerie Z MASHe Ankety
   
 
  - Energický Alan Alda 

Týdeník klubu TV Nova ANO 30/96
Rozhovor s Alanem Aldou / (mm, si)
Kapitán Hawkeye Pierce z vojenského špitálu M.A.S.H. 4077 má občanské jméno Alan Alda.

Do Prahy přiletěl se svojí manželkou, zazpíval si s manželkou amerického prezidenta, s českým premiérem si zahrál tenis a ozdobil filmový festival v Karlových Varech.
Měl jste v mládí nějaký mindrák?
Já jsem vždycky trpěl obrovskou sebedůvěrou, která se zrodila ze strachu. Vždycky jsem měl totiž velmi vysoké cíle. A vždycky jsem měl také strach, že jich nedosáhnu. Z toho jsem nervózní. Ale i když máte z něčeho strach, musíte to nakonec udělat. Tak to v životě chodí.

Proč nemáte rád malé děti a nechcete jim dát podpis?
Mám strašně rád malé děti. Doufám, že lidé pochopí, proč nerozdávám autogramy. Problém je v tom, že i když jste malá země, trvalo by strašně dlouho, než bych se podepsal desetmilionkrát. A podobný problém mám i ve Spojených státech. Když se podepíšete jednomu, tak spoustu dalších lidí zklamete. A to by mě moc mrzelo.

Chutnalo vám tady?
Ze všeho nejvíce mi chutnají kořeněná jídla. Ta, která jsem jedl tady byla výborná. Vaše zelí je moc dobré. Vždycky si dám porci navíc. Kachna byla vynikající a knedlíky jsou taky báječné.

Kdy jste se dozvěděl, že v České republice je seriál M.A.S.H. tak strašně slavný?
Myslel jsem, že se tu hrál před mnoha lety, nebo vůbec ne. Bylo velice příjemné překvapení jít po ulici a vidět lidi, kteří na mě mávají. bylo to krásné.

M.A.S.H. je o válce v Koreji. Jak se na ni díváte?
Myslím, že to bylo příšerné. Neměla být a je mi líto, že jí ní došlo. Když jsme začali se seriálem, válka byla za námi jedenadvacet let. Takže jsme točili o něčem, co bylo vzdáleno. To nám umožnilo se dívat na tuhle válku s určitým odstupem. Bylo to poprvé, co televize uvedla komedii o utrpení ve válce. Předtím tu byly velice mělké hollywoodské filmy, kde skvělý hrdina seděl ve stíhačce a všechny sejmul. Myslím si, že M.A.S.H. bylo něco, co má země v té době skutečně potřebovala. Proto měl tak velikou sledovanost. Když se dával poslední díl, polovina lidí ve Spojených státech měla naladěn na stejný program. Ulice byly prázdné. Bylo to fantastické. myslím se, že nic podobného se mi už v životě nemůže přihodit.

Prý jste studoval medicínu. Proč jste se jí přestal věnovat?
Nestudoval jsem medicínu v klasickém smyslu. Četl jsem lékařské knížky, ale nikdy jsem se nechtěl dívat na operace. V televizi dělám pořad o vědě, a tak jsem se musel také jednou dívat na operaci mozku. Byla to první operace, kterou jsem viděl na vlastní oči. Měl jsem strach, že se mi udělá špatně a omdlím. Když jsem byl malý chlapec, otec chtěl, abych se stal lékařem. na univerzitě jsem studoval chemii. obával jsem se, že pokud budu studovat medicínu, budu se muset dotýkat nemocných lidí. A to jsem nechtěl. Chtěl jsem být spisovatelem nebo hercem.

Jste i scénáristou M.A.S.H., psal jste scénáře už předtím?
Začal jsem psát, když mi bylo osm. Napsal jsem několik scénářů, než přišel M.A.S.H., ale nikdy z toho nic nebylo. Asi to nebylo dost dobré. Ale pak se mi začalo dařit jako scénáristovi i jako režisérovi. Začal jsem dělat to, co jsem chtěl, začal jsem pracovat s vynikajícími lidmi.

Ve vašem filmu Čtyři roční období debutovaly jako herečky i vaše tři dcery. Co dělají teď?
Už vyrostly. Jsou vdané, mají děti a já mám čtyři vnoučata. jedna je filmovou režisérkou. Druhá učí hluchoněmé děti a moc se jí to líbí. Třetí dcera je psycholožka, která pomáhá nezletilým.

Co všechno jste v Praze viděl?
Mám rád hřbitovy. V Praze jsem se ženou navštívil během dvou dní dva židovské hřbitovy a dvě synagogy. Byli jsme na Vyšehradě, na Hradě, moc se nám líbilo Staré Město. Projeli jsme se i na parníku s paní Hillary Clintonovou. naše setkání tady u vás bylo specifické tím, že bylo 4. července. je to náš státní svátek, den, kdy se zrodila naše země a naše demokracie. Byli jsme na lodi, kolem nás vybuchovaly rachejtle a my jsme zpívali státní hymnu. Mám pocit, že kdybychom nebyli v Praze, takhle bychom nezpívali.

Setkáváte se svými seriálovými partnery?
Měl jsem pocit, že když lidi odjeli domů, vše skončí. Ale velmi často se setkávám s ostatními protagonisty. Téměř se všemi.

Od nás odlétáte do Jihoafrické republiky. Jaké máte pracovní plány?
Když účinkujete v tak populárním seriálu a pak děláte něco normálního, mají lidé pocit, že jste zmizel. Ale já nezmizel. Jsem tady, nadále hraji, režíruji, příležitostně píšu. Protože měl M.A.S.H. tak veliký úspěch, mohu dnes dělat věci, které mně skutečně zajímají. Nezáleží tolik na tom, zdali budou úspěšné. V Jižní Africe na mne čeká natáčení pořadu Vědecké horizonty Ameriky. Je to druhý nejstarší magazín o vědě na světě. Jezdím po celém světě a dělám interview s různými vědci. Částečně tím naplňuji přání svého otce. Snažím se poslouchat, co vědátoři říkají, a pak se pokouším přeložit to do srozumitelného jazyka.

Na čem jste závislý?
Na všem, co se mi zamane. Na práci, na své ženě, prostě na všem. A jsem naprosto závislý na svých vnoučatech. Cokoliv dělám, vždy tomu propadám. taky jsem propadl těstovinám. Ty musím mít každý den.

Jak dlouho se učíte česky a kdo vás učí?
Učila mně krásná žena. Jmenovala se Vlasta. Věděla, že za tak krátký čas nemohu zvládnout gramatiku. To by trvalo sedm osm let. tak mě naučila trochu komunikovat. Bude veliké vítězství, když se mi někdy podaří vyslovit slovo "čtyři". A ty vaše pády...



Poslední změna stránky: 02.01.2009 ve 17:27